na dětskou doktorku i svoji praktickou mám vcelku štěstí - často doporučí dobrou alternativu z reflexní léčby, bylinky a vždycky spoustu klidu...
je fajn, když se tyhle dva obory dokážou navzájem doplnit (a ono to opravdu jde)
ale štve mě takové to nabubřelé ego některých takyléčitelů typu "jen já vám dokážu pomoci" nebo dokonce "když nebudete dál pokračovat, tak se vám ta nemoc vrátí nebo bude ještě horší" - tohle mě štve neskutečně
máte někdo až takovouhle nepříjemnou zkušenost?