Tak já jsem asi jediná opravdová slípka zde, co má ráda společnost žen. Dlouho to tak nebylo. Mám dva bráchy, mezi holky jsem nikdy nezapadala. Na zdrávce jsem trpěla, ale našla kamarádku na koncerty, takže to bylo fajn. Co se MC týče - to byla hrůza, protože neumím péct a krafat o tom, kam se co přidává, aby se to nesrazilo, ale ty buchty mi tam chutnaly . Každopádně jsem byla vždycky za exota, protože do MC jsem se chodila 1x za měsíc a vždy jsem se tam dostala až hodinu před polední pauzou(až jsme se vykopaly z postele) a po programu (znakování pro batolátka, lepení stříhání atp.). Ale poznala jsem ke konci mé RD pár žen, které mě inspirovaly. Myslím, že o dětech jsem s nimi mluvila vyjímečně a v jejich společnosti mi bylo a je pořád dobře. Ale nevídáme se často, tak jednou za měsíc-dva. To mi stačí, já jsem morous a mezi lidi moc nevycházím. Poznala jsem holky neuvěřitelně srdečné, co jsou vždy ochotné pomoci a poradit. Prostě ženským skoro ve 40 přicházím na chuť. Je to asi jako tady - mám své favoritky, jedno, že jsou to buchty