Necetla jsem celou diskusi, ale za me: pokud nejsi typ, ktery je totalne lhostejny, neresici pohodar a mozna bych rekla i neprilis inteligentni (za tenhle posledni vyraz me tu na diskusi rozcupuji;)), pak si myslim, ze te interrupce zasahne mnohem vic, nez si dnes myslis a nez si jsi ochotna pripustit. Takze to OPRAVDU ZVAZ (jinymi slovy nedelej to;)).
Tim vubec nechci moralizovat, je mi jasne, jak moc tezka situace to musi byt. Jen si myslim, ze ta nevratnost tohoto reseni a pozdejsi vycitky a celkovy zasah do psychiky zeny je natolik velky, ze ti muze byt mnohem hur (a mnohem dele), nez je ti ted:(. Pokud si nejsi stoprocentne jista, ze to chces a ze ti to bude jedno, NEDELEJ TO, jedno ti to NEBUDE. (Ona ani ta zdanliva stopro jistota by ti nezarucila, ze ti to jedno bude, ale kdyz uz ted predem si jista nejsi, tim spis te to opravdu zasahne, jestli mi rozumis, jak to myslim.)

Strucny zaver: dej si jeste cas par dni. Uklidni se. A pak na tu interrupci nechod;). To, ze to resis, znamena, ze NE! (Ze az to udelas, zblaznis se - tahle veta zni asi dost radikalne, ale ja si to myslim...).

PS: Dite VELMI DOBRE citi a vi, co resis. Ovlivnuje ho to a ovlivnuje to jeho budouci pristup k zivotu. Pokus se, je-li to mozne, svoje rozhodovani zkratit na minimum, a jakmile se rozhodnes, tak bude-li to rozhodnuti dite si nechat, ihned mu to rekni, uklidni ho, ze uz se nemusi bat, ze jsi se rozhodla a ze se na nej tesis a ze to zvladnete (rekni mu to tak, i kdyz v tu chvili treba budes tak trochu presvedcovat i sebe). Myslim tohle vazne, i jestli ti to zni jako stupidita. Nejsem zadna zapalena sarlatanka, tohle jsou veci davno dokazane vyzkumy, to dite to opravdu VI, a potrebuje, abys ho pak uklidnila, ze je to za vami a nemusi se bat.