V tom, že soudy nevezmou nic bez "důkazů" s tebou nesouhlasím. Není to pravda, když si projedeš pár kauz (třeba i těch co došli až k NS), tak zjistíš, že dost jich bylo odsouzeno i bez "klasických" důkazů, jako jsou lékařské zprávy. Takže soudce zřejmě v takovém případě naznal, že se zločin stal (třeba jen na základě znaleckého posudku psychologa). (Ale stejně mě vrtá hlavou, jak to asi bylo doopravdy a jestli v takovém případě nebyl odsouzen někdo nevinný, protože ta mediální masáž je fakt obrovská. Najednu stranu je to pokrok, nadruhou krok zpět..)

Tam, kde násilí je, tak takové důkazy být mohou, ale nemusí.
Tam, kde násilí není, tak takové důkazy nejsou, ale také mohou být podvržené.

Prostě to nejde paušalizovat výrokem, že "u DN obvykle je důkazní nouze" plus "v tomhle případě nemáme důkazy" = takže je určitě vinej - to by bylo absurdní. Musí se to holt zkoumat individuálně, zda jde o výmysl nebo o pravdu.

I tady se pár příkladů, kdy šlo o výmysl objevilo.

Každopádně křivá obvinění, jak problematiku sleduju, jsou častější tam, kde jde o rozvod (a děti) nebo v situacích, kdy dotyčná nemá dost s(ebe)vědomí, aby prostě na rovinu řekla, že si našla nového partnera.