Eeko,
no ale mě k tomu nikdo nenutil, pěstovat ty ušlechtilosti....mě to prostě bavilo, tak jsem to dělala . Jak by se naši tvářili, kdybych chtěla chodit na diskotéky, jsem neměla možnost vyzkoušet a protože i moji sourozenci byli v tomhle podobní a naši už nežijí, tak nemám jak to zjistit .

U nás byla jistá přísnost a vyžadovaná přesnost v návratech domů asi vykompenzovaná těmi víkendy. Fakt jsem řekla kdy jedu, kam jedu s kým jedu a kdy se vrátím a jela jsem....a taky jsem se vrátila, jak jsem řekla....a to až do osmnácti...

Přičemž ve všední dny platilo, že budu doma v osm (později, od nějakých šestnácti, sedmnácti, do tmy).

Myslím, že za tím byl jednak strach našich, aby se mi něco nestalo (zatímco venku v přírodě jim asi přišlo, že jsem víc v bezpečí) a druhak tam byla nějaká ta doba na školní záležitosti, což je přesně můj důvod, proč chci, aby dítě bylo do určité doby doma....Fakt mě nebaví, když v deset večer začne řešit, že neumí na druhý den slovíčka . A argument, že "je to její problém" neberu, protože mi záleží na tom, jak ve škole dopadá. Jako kdyby byly holky v něčem slabé a nosily trojky, čtyřky, neřeknu nic, ale aby tyto známky nosily jen proto, že si v rámci svého lítání po venku nenašly na učení čas, to prostě nechci a udělám vše proto, aby se to nedělo. A protože moje děti nejsou já a sklony k flákání mají, tak po nich určitý čas, který věnují škole, budu vyžadovat a to pokud možno co nejdéle....
A za tmy se o ně budu bát víc než za světla, ne proto, že bych nedůvěřovala jim, ale protože nedůvěřuju jejich okolí....