babiki,
to máš těžký. Mamka třeba dobrovolničí v neziskovce, kde ženský docházejí právě do rodin, třeba s postiženým dítkem (ale i s jinými problémy), a poskytují určitou pomoc (třeba psychickou matce, fyzickou s dítětem atd.).
Granty i mají, ale průšvih je v tom, že už víc jak rok nemají do čeho píchnout. Nevím, jestli je to chyba koordinátorů (asi jo), nebo kde to drhne, ale prostě ta neziskovka nemá klienty (ačkoli je zavedená, má granty a služba je zdarma). Takže ženský, co mají zkušenosti, nemají co dělat, a příslušná pobočka neziskovky funguje v podstatě tak, že školí nové "dobrovolnice", většinou z řad nezaměstnaných žen, které o věc celkem nemají zájem, a chodí tam kvůli razítku, které dostanou a díky kterému pak mají jakési výhody na pracáku či co.
A to vůbec nepochybuju o tom, že je tu dost lidí, co by pomoc potřebovali, jsme veliký město.
Nějak se podělal ten mezičlánek mezi lidma, co pomoc potřebují, a mezi lidma, co chtějí a jsou připravení pomoc poskytnout.