Mně hromadné programy třeba vadí. Vadily mi i jako dítěti. Prostě nejsem na tyhle skupinový "srandičky" s dětma, který pro mne byly v podstatě úplně cizími lidmi. Dnes, když jsem dospělá, tak už mne nikdo nenutí hrát si na kamarády s náhodným vzorkem populace.
Nejvíc se mi líbilo na soustředěních, kde byl nějaký program a pak vysoká míra svobodného výběru co dělat se svým časem a s jakými lidmi. Prostě si člověk mohl vybrat, jestli půjde veslovat na rybník, hrát šachy, číst si, hrát fotbal, a s kým to bude dělat.