A co se kojení týče, kojila jsem též podle potřeb dítěte, nikoli podle "moudrých rad". A byla spokojenost. Moje dítě nikdy nepotřebovalo brečet - jen kouklo na prs, mělo mlíko , kouklo toužebně na dveře, šlo se ven, jsem ho furt, povídala si s ním a zpívala mu na dobrou noc...řev jako komunikační prostředek nebyl potřeba. Dudlík jsme neměli, obešli jsme se i bez plyšáků a nočních děsů. Dítě vědělo, že je v bezpečí.