Předporodní kurz určitě k něčemu je, ale nemám moc velké iluze o těch porodničních. My jsme chtěli na kurz v porodnici, kde jsem měla rodit, ale byl už obazený, díky tomu jsem se nachomýtla na kurzu v porodním domě U čápa a dostala se na správnou cestu . Rodila jsem pak jinde, právě v Motole.

Už před kurzem jsem věděla, že chci soukromí a klid, mít možnost se volně hýbat, nemuset rodit v leže a mít dítě hned u sebe. Ale komplexní pochopení porodního procesu se mi začalo v hlavě tvořit právě až na tom kurzu. Jak spolu souvisí to a ono. Jak je důležité, aby se do porodu vůbec zbytečně nezasahovalo, protože jeden zásah snadno zapřičiní druhý a ten zase třetí... A pak se všechno děje přesně opačně, než si žena přeje.

Nakolik jsem to při porodu zužitkovala? Ehm, nezvládla jsem to. Nezvládla jsem si prosadit to nejdůležitější, sice mi nic nepíchli a nenastřihli, ale to ostatní už bylo na pytel, pochopitelně jsem to dlouho brala jako své selhání, hlavně separaci dítěte. Někdo by mohl říct, že bych byla lépe udělala, kdybych na ten kurz nechodila, nic nečetla, nechala "se odrodit", dítě holt neviděla ještě déle, ale cítila bych se líp. Omyl, necítila bych se líp, naopak by bylo mnohem těžší se s tou zkušeností vyrovnat, protože bych ten problém musela lovit z hlubin podvědomí.

To, že máš rizikové těhotenství, tě nezbavuje tvých práv! Máš právo na svá přání a na to, aby je zdravotníci respektovali, pokud nekolidují s konkrétními komplikacemi, které možná nastanou. Máš právo předcházet dalším zbytečným komplikacím tím, že nebudeš podstupovat zákroky, které s tvými riziky nesouvisejí a nijak je neeliminují. A především máš právo na neomezený kontakt se svým dítětem bezprostředně po porodu i po celou dobu pobytu na sále i odd. šestinedělí. V Motole to byl (před 4 a půl lety) problém i u nerizikové ženy a zcela zdravého dítěte, je třeba se o to poprat. Kamarádka ti může pomoct - pokud ti dítě budou odnášet, může zakročit s tím, že ty si přeješ mít dítě (je-li v pořádku) u sebe.

Nevzdávej to, hodně štěstí