pár let jsem působila v oboru sociálně právním i v terénu. Nic není nemožné, o tom nepochybuji.
Nakonec, ono stačí číst i jen tenhle server, aby člověk nevyšel ze cviku i běžný život.

Jednoho pána, co vedl dva rovnoprávné životy s dvěma rodinami jsem i znala, jak z grotesky, zjistily to obě ženy při pohřbu. Umřel relativně mladej a vcelku náhle.

V obou jeho rodinách byly děti.

Dodnes nevím, zda byl takovej pacholek nebo takovej "frajer", že to táhl takhle tak dlouho. Ne, hoden obdivu není, jen nechápu, jak to sám dokázal přežít, nemotat jména, zvládat prázdniny, Vánoce... atd. Asi byl skvělý manažer. Škoda ho, coby řidiče.