Přidat odpověď
Ale to já netvrdím, že se v době, co měli hlídání, rodiče flákali. Naši postavili svépomocí barák, měli jsme velkou zahradu, takže každá volná chvíle byla na poli. My už coby robátka jsme aspoň chodily na trávu a kopřivy pro "havěť". Celé sobotní odpoledne jsme s praly, automatka nebyla... Ale prostě ty babičky nás hlídaly, když bylo třeba. Naše babička měla opačnou směnu než mamka a když přišla z práce, šila a vyšívala "na kšeft". Seděly jsme se ségrama pod stolem a ronily slzy u kačeny divoké, když ji trefili do oka.
Babička i mamka se nadřely možná víc než my. Jejich práci a nasazení nezlehčuji.
Ale teď se mnohé babičky, které když byly matkami, hlídání měly, raději sami baví, protože ony už si to odedřely. To jo, ale jejich matky se taky neválely. Takže mi to připadá, jakoby u nich nějak zůstal štafetový kolík rodinné sounáležitosti a pomoci. (opakuji, že naše babičky hlídají, píšu o matkách svých kamarádek)
Předchozí