nezlob se na mě, Magráto, ale to mi připadá dost drsný.

Cítím z toho, že považuješ za jediné správné řešení sebeobětovat se, a nejen to, ještě to udělat s radostí, "nenapadlo žádné babičce, že by jela na dovolenou. To raději hlídali našim rodičům děti.", jinak vlastně ani nemají morální nárok na to, aby se o ně ty děti postaraly.

A to se mi nelíbí. Ti staří třeba dřeli celý život, co je špatného na tom, když chtějí mít na stará kolena taky trochu něco pro sebe? Kdy už jindy mají cestovat, když ne teď, když už tolik makat nemusí, mají na to třeba peníze a ještě nejsou tak nemohoucí, aby už to nešlo?

PROČ něco takového po nich chtít? Já jsem opravdu přesvědčená, že svoje si už odvedli a když si budou teď chtít dát nohy na trnož, tak mají na to svaté právo.

Pokud se nebudou s vnoučaty stýkat nebo jen málo, tak sami sebe (a jasně že i to vnouče) připraví o ten jedinečný vztah, ale není i to jejich svaté právo?

Mně tohle připadá jako citové vydírání a fakt by mi dost vadilo, kdyby moje děti jednou uvažovaly tímhle stylem.