Muži se cítí ublížení, jsou překvapení.. nařčení je pochopitelně křivé.

Jestli ono to také není tím, jak kdo domácí násilí vnímá? Co je a co není DN? Manžel mě zkopal ve vzteku s dítětem v náručí - pak byl třeba dlouhé měsíce klid.. pak mě zfackoval (zase měl důvod - něčím jsem ho rozčílila), tedy jsem si to zasloužila a proto se nejedná o DN a on byl v právu, stejně tak byl v právu mi nadávat, ponižovat mě - vždyť to byla legrace.. že se bavil nahlas rozhovory o tom, jak mě odvedou do lesa a zahrabou - myšlenky na dokonalou vraždu ve spojitosti s mou osobou - to je přeci zábava.. Ten člověk to doopravdy nevnímá, že se takto normální lidi k sobě nechovají, pro něj to je prostě "normální", následně se cítí neprávem obviněný.. je rozořčen.

Dnes srovnávám vztah se současným partnerem (dvouletý) se svým manželstívm a vidím diametrálně jiné chování partnera. Pomalu se učím, že nemusím mít strach něco říci, udělat - aby nenásledovala rekace v podobě nadávky, urážky a nebo i napadení. Ale jde to velice pomalu, stále jsem ostražitá a čekám důvěrně známé reakce - nekonají se.. naštěstí.

A takto vznikají ta tvá procenta "falešných obvinění" .. Každý má jiný pohled na věc. Co je pro někoho normální, pro druhého zas až tak normální být nemusí (co ta ženská má, vždyť se jí zase tak moc nestalo.. ta toho nadělá - že je nakonec naprosoto vyřízená? No to si zase něco vymýšlí, je blázen... atd.) Odejít mi trvalo roky - letitý vztah k druhému člověku se těžko zpřetrhává, ať je už jaký je. Dva roky mi trvalo, než jsem zase začala normálně spát, přestala jsem být sevřená věčným strachem a začala zase fungovat v zaměstnání. Už nemyslím na konec života a zase mě baví cestovat, psát, smát se, vnímám krásné věci, mám chuť si vzít knížku - pomalu.. všechno se to vrací moc pomalu a je pravda, že i teď se stále vracejí nepříjemné pocity z minula.. A neznalý věci by řekl - měla takového hodného muže a zbláznila se.. utela.. nikdo to neviděl, co bylo mezi námi.. před lidmi byl doopravdy vzorný (někdy jsem ani nechtěla, aby odešla návštěva - měla jsem strach z jeho proměny..)