Přidat odpověď
Já to taky neberu jako žádnou povinnost, ale myslím si, že v rodinách s dobrými vztahy si lidé pomáhají navzájem, alespoň ve chvílích, kdy to jedna strana opravdu potřebuje a to přiměřeně svým možnostem, věku a zdraví.
Takže můj názor na to je, že nelze očekávat od prarodičů náročné povinné hlídání obden do strhání těla, ale pohlídání jednou za čas vnoučat by neměl být pro prarodiče až takový problém. Hlavní pro mě je, aby projevovali zájem a vybudovali si k vnoučatům vztah. I když beru v potaz že jsou lidé, kteří o to nestojí, což je teda smutné, ale pak se s tím člověk musí smířit a druhá strana pak ale nemůže zpětně očekávat vroucí vztahy ke své osobě a nějakou rodinnou sounáležitost.
Prarodiče sami očekávají pomoc zase od svých potomků a hodně z nich mělo i pomoc od svých rodičů. Takže ta snaha pomoci by měla být vzájemná, pomáháme v rámci možností oběma babičkám a ony nám a čekám, že se o ně ve stáří postaráme.
Máme hodné babičky, ale jsou už starší, takže třeba od tchýně nečekám, že bude mít někdy obě děti třeba celý víkend a možná ani na noc, je vidět, že jí to zmáhá. Ale ona se snaží jinak, sama se nabízí a občasné pohlídání na pár hodin pro ní nění žádný problém a jsem jí za to vděčná.
Předchozí