Kudlo, jednak máš hlídání celkem dost, jednak mně třeba by nenapadlo chtít hlídání, abych se mohla jít bavit. Chci hlídání abych mohla pracovat. A jsem vděčná rodičům a tchánům, že pohlídají, přestože to beru celkem automaticky (stejně automaticky a ráda jsem já hlídala malou švagrovou).
A ano, vztahy JSOU VÝMĚNNÝ OBCHOD. Naštěstí jsem si vytvořila vztah s cizí holčičkou, která má neutěšené rodinné podmínky. Doučovala ji, povídala si s ní, učila ji učit. Teď už té holčičce bude 18. Že budu mít víc než jedno dítě jsem už moc tenkrát nevěřila, nedělala jsem nic ze zištných důvodů (já se ti teď budu věnovat, pak si pořídím děcka a ty mi budeš muset oplácet). Když se ty děti narodily, měla, chudák, strach, že už ji nebudu tady chtít. Měla strach přijít, že ji vyženu. Což se teda nestalo. Tak ona teď, když já potřebuju, vyzvedne mi malou ze školky, staví se tu, když nejsem doma a vyžehlí... Není to nijak často, doma je hodně zapřažená a moc ji ven nepouštějí, ale když může S RADOSTÍ doběhne mi pomoct. U toho spolu řešíme různé její trable. A nedávno mi děkovala, že jen díky nám ví, že se manželé k sobě mohou chovat slušně a hezky. Doma to nevidí.