uhugo, sorry, přilepila jsem to na Tebe, ale nemyslela jsem to jako reakci JEn na Tebe.

Já taky souhlasím s tím, že mám-li dávat, tak "za to" musím taky něco dostávat, málokdo by asi "dával" starat se dlouhodobě o někoho, kdo není nemocný nebo dementní a choval by se k němu hnusně.

Moje projekce... hm, no, možné to je, ale mám z toho podobný pocit jako Hanka - jakousi sice skrývanou, ale přesto zášť z toho, že naši rodiče si to uměli lépe zařídit, měli snadnější život než my.

Nevím, jestli to "cítění vděku" za zdánlivé samozřejmosti je projev zralosti nebo ne, ale je to praktické - musím říct, že se mi s tím žije mnohem líp, než kdybych čekala, že na něco mám samozřejmý nárok, a pak byla zklamaná, že se mi toho nedostává.