Takže já to měla takto:
1.dítě ještě na VŠ v necelých 22
2.dítě v 25¨
3.dítě v 27
ve 32 rozvod, v 34 2.manželství
4.dítě v 35
5.dítě v 36 (aby to z 2.manželství nebylo chudinka skorojedináček, s velkým odstupem od velkých slečen)
6. dítě v 39 -rovněž, jako všechny předchozí plánované, pociťovala jsem, že ještě jedno chci do té 40.stihnout a že tři děti věkově u sebe jsou super..
No a resumé:
vím, že nic nevímkaždý den je je jiný, někdy si ve svých 40ti letech, kojící 10x za noc 13ti měsíční zlatíčko říkám, je to supeer, velké se vyvedly, malé jak se zdá taky, jsou zaplať Pán Bůh zdravé a chytré..a pak občas padám na hubu..fyzicky jsem určitě víc grogy než utěch prvních tří..ale třeba je to tím, že už je jich přece .. dohromady 6..s plánovanými dětmi už jsem skončila, vcelku mě děsí představa, že by mi bylo 60 a více, když by dítě maturovalo a 65 a více, když by mělo promoci..u poslední kočenky se tomu i tak už budu blížit..ale tu panenku, kerou jsem porodila v 39,5 bych nedala ani za nic, je to naše sluníčko a všechny ostatní holky ji milují..