Dobré ránko,

tak je to tady. S přítelem jsme se rozešli. Bydleli jsme spolu, já šla do jiného města za ním, takže tady nemám kromě práce žádné zázemí.

Zatím bydlím u něj (je ještě v řešení, jestli všechny problémy spolu nezvládneme vyřešit - jestli o to ještě stojíme, ale tomu nevím, jak moc dávat šanci, i když bych chtěla), ale už mám v podstatě sehnané bydlení, budu se stěhovat (to v každém případě).

Je to věc, která kromě toho, že dneska vysvitlo konečně sluníčko, mě teď drží nad vodou.. budu zařizovat byt, je hezký, dobře řešený, takže se zabavím částečně tímto. Ale je to na druhé straně města, než pracuji, i než mám pár těch společných známých (kteří ještě nevím, jak se k tomu postaví, jestli se budou chtít vídat). V podstatě čekám totéž co po minulém vztahu - samotu. Navíc v cizím městě, bez rodiny a přátel, sama v bytě.

Financí moc navíc mít určitě nebudu, takže koníčky jako nějaké cvičení nebo tancování neklapnou. Budu moct jezdit na kole, chodit na procházky... sama.

Jak jste zvládly vy, co už tohle máte za sebou, tohle období? Jsem mezi lidma ráda a ta samota je jediná věc, které se celkem dost bojím

Díky