Ještě bych doplnila, že my si doma vždy dávali spíš drobnosti s nějakým osobním přesahem a k Vánocům něco většího dle přání (ale pořád nic mega, já si třeba jako tu větší věc letos od našich přála deštník, já prostě nic nepotřebuju, neholduju nákupům "jen aby se něco dalo" a spotřební zboží si dávat u nás nebylo zvykem, za což jsem ráda). To až já si usmyslela, že jim mám dát něco hodnotného. A pokorně se vracím ke staré tradici . Maminka mého muže mi v podstatě dává větší dárky jak mí rodiče, protože to má jinak nastaveno. Ale tam už jsme dohodnuté a před Vánoci míříme společně do knihkupectví , kde si vyberu a nekoukám na cenu knih, což je příjemné. Ona k tomu stejně přidá ještě něco na sebe , což není problém vyměnit (ale loni trefila moc pěkné tričko).