Darovat živého tvora někomu, kdo ho nechce, považuji za nehoráznost.

Jinak OBČAS se utnout s dárkem, darovat třeba ty hodinky - pokud tatínek hodinky normálně nosí - to je sice škoda dárku, ale stane se. Dělat to systematicky - dávat něco, co nechtějí - je špatně.

Zrovna teď řešíme dárek mému tátovi k sedmdesátinám. Vím, že nechce žádné "krámy", domácnost má vybavenou, na "serepetičky" si nepotrpí... chystáme fotokalendář s vnučkami (je v módě už dlouho, ale my jsme graficky tupé, tak jsme se dosud nepokoušely). Nabízely jsme lázně, ale táta je dostane od doktora. Na zájezdování už jinak není. Tak jsme se zeptaly, co si přeje - a dědeček si přeje vysavač. Zajásaly jsme, protože víme, že bude spokojený, že dostal něco, co chce a potřebuje - i když mé představě o dárku k 70 to teda moc neodpovídá.

Stručně - dárek má potěšit v prvé řadě obdarovaného, ne dárce.