Nicméně - Tante - já to vidím tak, že táta už žádnou hru nehraje, podal ruku a má sestra by ji mohla podat taky, ale ne. Teď ví, že ho má, kde chce.
I když na druhou stranu - třeba ji to uspokojí a milostivě ho vezme na vědomí. Třeba tohle je ta její hra. Je to možný. Uvidím.
Teď je na tom finančně bídně, dům nezvládá - tak třeba nastane čas, aby se naši vrátili a makali - ale bez keců.
Ale když o tom přemýšlím - co je lepší a co je horší - v jednom případě se táta utrápí a v druhém udře /a jestli bude šťastný, netuším, zrovna on - s vědomím, že nezvládá to, co zvládal a že je na obtíž/ fakt nevím.