Přidat odpověď
ahoj, mám dotaz - jakým způsobem a od jakého věku učíte děti nějaké zodpovědnosti za své hračky a věci? Například u nás lego či jiné hračky, které mají spoustu dílků - junior (4,5 roku) si s nimi často hraje tak, že ty kousky nakládá na auto a různě rozváží po baráku, a pak je nechá, co mu kde upadlo, zapomene na to a už to pak nejde celé sestavit. Nebo si vezme lego-bagr ven na pískoviště, tam ho rozebere na kusy a ty roztahá po zahradě a taky se na to vykašle, načež později fňuká, že nemá bagr. Nebo lítá po zahradě, oteplí se, sundá si mikinu, hodí ji pod strom, skopne boty, nechá je na cestě před vchodem... a pak začne pršet a já abych to po něm sbírala. To mě nebaví. Snažím se mu to normálně vysvětlit, ale jemu je to šumák - že si pak nebude mít s čím hrát nebo že bude mít mokrý boty. Nebo třeba jdeme na nákup, on že si vezme kolo, tak se domluvíme, že jo, ale že na něm pojede nebo si ho povede celou cestu (tam z kopce, zpátky do kopce), on souhlasí, a pak cestou zpátky do kopečka se mu nechce šlapat, tak kňučí a já abych táhla nákup i jeho kolo a k tomu mladší dítě. Nejradši bych to kolo tam někde hodila do pankejtu.
Vím, že po něm nemůžu v tomhle věku chtít nějaké dospělé uvažování a domýšlení do důsledků, ale přeci jenom, jak ho k tomu vést? Že když si rozebere a poztrácí a roztahá hračky, tak mu jich zbyde málo, že když si vezme to kolo, tak si ho opravdu musí sám dopravit zase až domů... Jak to máte vy? Lítáte a sbíráte po dětech a chodíte ověšené jako vánoční stromečky, nebo je v tom necháte vymáchat?
Předchozí