Tak já jsem čekala, že moje mamča i tchýně budou skvělé babičky, ale i tak obě překvapily. Obě jsou naprosto skvělé a moc jim děkuji, jak pomohly a pomáhají. Tchýně byla ze začátku taková "upejpavá", pak jsme si spolu sedly u kafe a já začala s tím, jestli nechce vnoučka nějak pravidelně (prostě jsem vycítila, že má obavu se zeptat), tak jsme se domluvily a chodila každou středu odpoledne a měla malého do večera. Od jeho sedmi měsíců. To bylo super, věděla jsem, že každou středu odpo mám volno a mohla jsem do knihovny, do kavárny, po obchodech a ona věděla, že jí nestojím za zadkem. Začas jsme se k tomu nějak vrátily a já se jí ptala, proč si sama neřekla a ona mi sdělila, že jejím kolegyním v práci nevěsty (tohle označení mám 15 let ) děti nepůjčujou. Nechápu. My babičkám a dědečkům vděčíme za učení barev, básniček, jízdu na bruslích a vůbec neuvěřitelné množství láskyplné a trpělivé péče. Třeba nejlepší polívku přece vaří babička Blanka.