Moje mamka se na vnouče hrozně těšila, bydlíme daleko, jezdíme tam dvakrát měsíčně a ona má doma všechno pro mimčo, vybavená je snad líp než já, nakoupila už hrůzu plenek, ubrousků, oblečků, pořád by přebalovala, chodila s kočárkem, krmila, běhala s malou, dýchala by za ni. Těší se, až bude malá kreslit po zdech :-D a to mají novostavbu a všechno mají doma pěkné :-D

Moje tchýně mi před porodem oznámila, že malé děcka nehlídá a když budeme chtít někam jet, tak máme autosedačku (jako bych se ji někdy o něco prosila!), bohužel bydlíme v jedné domácnosti. Malá je pro ni jeden velký problém - nesmí se mluvit, aby se neotáčela při jídle, nesmí se větrat, aby nenachládla, nesmí se to a nesmí se to, já dělám pochopitelně všechno špatně - tudíž mi do všeho pindá. Malou si beru všude s sebou (abych neposlouchala, jak jsme si udělali děcko a pořád ho dáváme babičce - jak je v rodině z její strany zvykem). Vztahy nejsou dobré, vnučku má ráda, ale kdybych jí ji tak odevzdala na tu správnou výchovu, to by asi bylo podle ní nejlepší.