Mně se po dětech také pokaždé stýská. Prvních pár dnů ne, to jsem ráda za ten náhlý klid, ale čtrnáct dnů je dlouhých, ten druhý týden už "stříhám metr". A není to tak, že bych se nedokázala zabavit (spíš obvykle ani nestihnu všechno, co si plánuji), nesedím zdrceně na prahu dětského pokoje Ale jsem zvyklá děti každý den vidět, pohladit, promluvit si s nimi, vnímat je okolo sebe - to mi chybí Aktuálně musím vydržet ještě do soboty