Nemám to tak, jsem zvyklá být bez dětí (prarodiče daleko) od malička dětí v létě tak měsíc v kuse, teď i dýl. Když tu děti nejsou, po večerech chodím ven, nehoním se domů a nespěchám pořád, můžu kdy chci na kolo a kdy chci na brusle a nemusím přemýšlet, jestli je v lednici dost jídla - užívám si to a dělám věci, na které mám za přítomnosti dětí míň času.
Poslední dobou to teda taky znamená, že když tu nejsou, tak se různě gruntuje, maluje, přestavuje nábytek a tak...A užívám si, že se tu nikdo nehádá a nikdo furt nekvílí mamíííííííí.