Tak sen o utonutí svého nejstaršího syna (6let) jsem měla kdysi 3x. V jeho 1.roce se mi zdálo, že sedí v autosedačce-vajíčku a topí se takhle v řece, normálně jsem jako nad ním stála a viděla ho v tý vodě. Nevím, proč jsem do té vody neskočila, zachránila ho moje kamarádka. V dalším roce jsem měla opět sen, že se syn topí, tentokrát v moři, jak to dopadlo, už nevím. A za další rok opět sen, že se syn topí, byl zachráněn. A ted ta třešinka... v jeho 3letech a třičtvrtě jsme jeli do Zoo. Cestovala s námi i babička, moje tchýně. Když už jsme se pomalu vraceli k autu a venku se ochlazovalo, dala jsem synovi bundu, něco jako softshellka. No a jak se tak pomalu vracíme, tak jsme ještě koukali na různé vodní zátočiny s kačenama apod. Syn šel na jednu tuto vyhlídku napřed, jenže tam přepadnul do vody, viděla ho zdáli babička, která začala křičet, že tam kluk spadnul, tak skočila za ním, ale měla problém sama stoupnout. Manžel za nimi běžel, skočil tam taky a postupně je tahal ven,kde jsem přiběhla já s mladším synem v kočárku. Syna doslova zachránila ta budna,která se jakoby nafoukla vzduchem a držela mu hlavu nad vodou, jinak byl syn celý ponořený. Babička byla ve vodě taky po krk, manžel záhadně jen popás, jednou rukou se ale držel toho dřevěného oplocení, kde syn přepadnul. Naštěstí se jim nic nestalo, krom teda velkého šoku. Malýho jsme rychle svlékli, dali můj svetr, šoupli do kočárku do fusaku,který jsem taky zcela náhodně naposlední chvíli přidala do kočárku (tehdy byl duben a navečer chladno), tchýni jsem dala svoji bundu a já došla k autu v tílku. Pak ještě cesta domů 40km.
NO řeknu vám, tehdy jsem měla skoro zástavu srdce
Díky bundě a naši pohotové babičce, která si toho všimla, tu máme syna zdravého a živého. Od té doby už sny o utonutí nemám.
Tímto nechci nějak pisatelku zastrašit, jen píšu svoji zkušenost. Přeju, at jsou to JEN sny