Hezké téma, úplně jsem si ty památné dny připomněla....

Před prvním porodem jsem na termín jela autem do vzdálenějšího města na kontrolu ke své doktorce, zašla do cukrárny na kafe, pak na čínu, seděla na pěší zóně, užívala jsem si pozdního léta a doufala, že to ještě alespoň týden vydrží no nevydrželo. Večer jsme si dali s manželem večeři a pak praskla voda bylo jasno, že je pro dnešek vymalováno.

A před druhým porodem, zase na termín jsem opět jela ke své gyndařce na kontrolu, ale tentokrát už i se zabalenou taškou a manželem, protože jsem už cítila, že to bude brzo. Bylo to na začátku ledna, takže jsem pak šla se synem ven se koulovat, ale už si to moc nepamatuju. No a v noci začaly kontrakce a dcera byla za chviličku na světě. Jen vím, že byla na 3 králě strašná ledovka a museli jsme jet pomalu, tak jsme to skoro ani nestihli...