"tak stejně nechci, ale byla bych to ochotna zkusit"
Any, promiň, to jen se mi asociovalo z P. Franckhovy knížky o "správných přáních", že vyplnění našich přání si nesmíme především blokovat protichůznými požadavky "nechci ale "chci abych to chtěl protože si myslím že je to správné/vhodné apod."
Totéž "zkusit" - demonstruje se to na příkladu "ZKUSTE" zvednout nohu z podlahy - ale ne ji ZVEDNOUT, ale jen to "zkusit"...jde to? A jaký je výsledek?
Prostě, věci se mají buď (vnitřně) CHTÍT (nikoli "CHTÍT"), nebo je lepší jít od toho. Můj život je plný příkladů - viz "chtěla" jsem abychom s manželem žili štastně a spokojeně kvůli dceři - no, bezva. Takže akorát jsme si otrávili všechny ty roky, po které jsme se fakt "snažili". Taky jsem "fakt chtěla" být kompatibilní s úplně odlišným člověkem. Až tak že jsem úplně popřela sama sebe a všechno vnitřní užírání se a nespokojenost jsem vrhla na něj...

Ne, Any, prosím, chvíli nedělej NIC - chvíli počkej, až jak se to všechno vyvine. Užívej maličké, odpočívej. Zahojuj se, máš za sebou obtížné období. Nabírej síly. Zkus uvažovat, jak by se ti líbil TVUJ život, za optimálních podmínek. Zkus hledat, v čem by se to případně mohlo protnout s realitou, nebo kde by bylo třeba naopak realitu přizpůsobit tvým představám, a ne, "co tomu brání", ale jak by se to dalo udělat. Ideálně tak, abys to mohla udělat TY - nespoléhat na to, že by to musel udělat někdo jiný.