To je ale přesně ten rozdíl, který je o dvou naprosto rozdílných dimenzích.

Teď čučím sama do zdi pro naše společné budoucí blaho, nebo čučím do zdi, protože nemůžu obětovat sama sebe a protějšek požaduje nepřípustnou oběť.
Dočasné odsunutí radikálního řešení - tedy stěhování, by dávalo jednak prostor k "dejchání", druhak možnost počkat, až budou konstelace lepší, práce se najde tady, nebo tam, podmínky budou příznivější řešení.

Zkrátka, dotyčný musí stát primárně o mou maličkost, až ve druhém sledu o založení rodiny a společném životě se mnou. Já bych to naopak nehrála - ale to už ovlivňuju.