Asi jsem blázen, ale můj dost dlouhý život zřejmě proběhl ve společenství alkoholiků, tedy lidí, kteří se v týdnu napijí nějaké sklenky, občas prožijí večírek.

Všichni bez vyjímky to dělají dlouhá léta a paralelně s tím mají zaměstnání, za střízliva řídí, mají vztahy, rodiny a normální problémy. O každém z nich by se dalo říct, že to občas přepísk, mívali jsme v práci například kocovinové čtvrtky, kdy jsme si po kulečníkovém večírku jedli kyselé karbanátky.