Plně tě chápu.
Tady už to není ani tak o hlídání, jako o budování vztahu. Fakt nechápu dnešní generaci seniorů. Neustále si stěžují na chování svých vnuků, ale takový vztah se přece buduje právě v dětství pobytem u prarodičů. Tam si člověk naučí vážit starších lidí, jejich moudrosti, nadhledu, trpělivosti.

Tohle odmítání vnoučat se seniorům fakt jednou vymstí.

Jo a ještě něco - právě generace dnešních prarodičů často ve svém mládí oplývala servisem stran svých rodičů. Dnešní prarodičové prostě měli obvykle hlídání zajištěno habakuk a přitom svým vnoučatům se to poskytnout dnes zdráhají. Přijde mi to jako sobectví a lehká vyčůranost.

Nejlepší vztah ke svým vnoučatům a opačně měla generace narozená tak 1920-1935, tj. naše babičky. A přiznejte si, že vy jste je taky milovaly. Tyhle babičky zažily válku, poválené hrabání se z nouze, takže za Husáka hlídaly ostošest a svá vnoučata si fakt užívaly.

Horší to je tudíž s generací 1945 a později - dnešní 60níci. Hodně věcí jim bylo naservírováno, nezažili krizi ani válku, jen pokrok a servis od rodičů.

Sorry za rádobysociologickou studii, ale tohle téma je pro mě docela aktuální.