Můžete to tady rozebírat a okecávat do nekonečna, ale stačí si položit jednoduchou otázku:
Máte/měli byste rádi někoho, komu nestojíte za to, aby s vámi trávil čas?
Jistě, je to volba té druhé strany, ale já za sebe odpovídám, že ať se jedná o kamarádku, partnera nebo někoho, kdo je se mnou spojený krevním poutem, nezáleží na nějakém ťuťuňuňu na půl hodiny jednou za kdovíjakou dobu.
Ne, takového člověka bych nemilovala, ani bych nevěděla nic o jeho životě, o něm samotném, on by nevěděl nic o mě.
Tak co je to za vztah? Asi vztah jako s usměvavou paní sousedkou, kterou potkám jednou za onoho času a ona mi řekne: Jé, ty si pěkná holčička, tobě to sluší.
Ta paní sousedka taky neví, co mě baví, co mám ráda, čeho se bojím, protože mě vidí občas a vlastně dá se říct z leteckého pohledu. Ani mě jako člověka, osobnost nezná.