Ještě mi napadla jedna věc, tuším to tady píše občas Ecim?
že člověk nemůže brát to, co se tady píše až tak vážně, že je to i o úhlu pohledu
jeden má hlídání ve stejné míře jako ten druhý, přičemž ten první prohlásí:
- no, mě taky prarodiče MOC nehlídají, vesměs zvládáme sami, tak co bys TY chtěla

druhý:
- je to super, babičky nám hlídají, když potřebuju k doktoru...nebo něco jiného akutního

Cítíte ten rozdíl? Aneb když dva mají totéž, mluví o tom různým způsobem.

Pak se tady člověk dočte: mě NIKDO nehlídá, a za čas se dotyčná někde ukecne a ono to NEHLÍDÁNÍ není zas tak docela pravda. Ale líp vypadá, když budu tvrdit, že jsem matka hrdinka, tak co by ostatní chtěli.
Já tohle viděla i u kamarádky, ona opravdu NEMĚLA hlídání, ale kupodivu, ve městě jsem často zahlídla její tchyni s její dcerou, bez ní. Ale ona měla nějaký dobrý pocit z toho, že si hraje na matku roku, která nikdy není bez svého dítěte. Realita byla ovšem zcela jiná.