Nevím, jestli to tu už někdo nepsal, ale za mne, přestala bych slídit a pídit se. Užívala bych si prima tátu a podle toho co píšeš, až na jednotlivá uklouznutí supr manžela. Teď bych mu bez emocí (já vím, je to těžké) řekla, že mi moc ublížil, jak je mi teď po jeho jednom nočním úletu dlouho a hodně zle, a jestli mi ještě takhle jednou ublíží, že to už nezkousnu.

Zkus si sama v sobě říci, čím bys víc ztratila. Jestli odchodem, nebo setrváním v tomto vztahu se záletníkem. Pokud jsou to doopravdy jen jednonoční úlety, dala bych mu ještě šanci.