Tylity, to byl jen slovní obrat.
Takhle reaguje někdo, kdo babičku respektuje a dítě jí svěřuje tak, jak má dítě babičce svěřováno být.
Myslím, že tam, kde by bylo babičkám i dědečkům umožněno dítě začlenit do stávající rodiny - opuštěná a osamělá babička, odkázaná na dobrodiní rodiny a nemající na starosti nic jiného, než jak se odvděčit péčí o vnoučata, je dávnou minulostí, by ve většině případů žádný velký problém nenastal a pro babičku - hospodyni = jeden, dva kousky navíc jak nic.
Dokonce ani výrazná změna režimu zdravým dětem nezpůsobí nenapravitelnou újmu, koneckonců, taky jsme to přežili, už tehdy byl rozdíl ve stravování na venkově a ve městě diametrální a ve městě navíc nečíhaly svody v podobě nezralého ovoce
![:-©](/g/s/12.gif)
![~t~](/g/s/20.gif)
a dědeček, si tedy rozhodně po hlavě skákat nenechal, jen výchovně zasahoval kvůli úplně jiným věcem.
Možná díky tomu mám slušnou schopnost se rychle zorientovat v různém prostředí a rychle změnit režim dle potřeby, což se dneska hodně hodí.