Já jsem si vybrala partnera VELMI zodpovědně. S dobrým vztahem k práci, věrného, abstinenta, nekuřáka, milujícího děti. Žila jsem s ním navíc 3 roky před svatbou, "abych se do ničeho nevrhala bezhlavě".
Jak tento zodpovědný výběr dopadl, je přesně tím nejlepším argumentem pro moje chechtací smajlíky - ano, samozřejmě je NIŽŠÍ pravděpodobnost, když si zodpovědně vybereme, že to stejně nedopadne (protože ve hře je miliarda faktorů včetně našeho vlastního vývoje, vývoje partnera, v neposlední řadě i společenského vývoje - viz socík a kapitalismus), ale nedá se říct, že se to tím vyřeší.

Mmch, každý teprve tváří v tvář svému vlastnímu "já bych nikdy" pozná, "zač je toho loket". Nedávno jsem přesně takhle stála, čelila, dívala se na sebe s úžasem...a přesto se nedokázala zachovat tak, jak jsem si to tady u PC naplánovala - a to jsem nesmírně čestný, zodpovědný, hodný, mravný, spolehlivý a jánevímještějakvšelijakopravduhodnotný člověk, jako je málokdo