Zufi - pokaděného příbuzného a odstranění následků - to bych zvládla, to jsem si vyzkoušela - s rukavicemi. Ale zvratky - to ne, to nezvládám ani u svých dětí. Manžel odešel na noční a malýmu, který byl příliš malý na to, aby zvládl doběhnout na WC, se udělalo blbě a pozvracel postel. Oba kluky jsem přemístila do ložnice, se sebezapřením jsem stála povlečení a vhodila do vany do studené vody a pak jsem zbytek noci proseděla u záchoda - měla jsem pocit, že jsem bez žaludku, který je v záchodě. Bylo mi tak hrozně zle, že když ráno přišel manžel a viděl mě, naložil mě a odvezl k lékaři /synovi už nic nebylo, spokojeně spal/. Zdravotníkům to přišlo směšný, mně už ne, neboť záchvaty obracení žaludku přicházely i při dotazu - co vám je. Co mi dali, nevím, nějaké injekce, po kterých jsem byla utlumená a spala - to mě uklidnilo.