Přidat odpověď
Můj otec se léčil s tlakem, otékaly mu nohy, stav "splasknuto-jakž-takž" docílil pouze když strávil 20-22 hodin denně vleže se zvýšenýma nohama. Myslíte, že to tomu doktorovi řekl? Ne, vždycky si pochválil, že je mu dobře.
Protože jsem se na to už nemohla dívat (ležení ho trápilo, byl to jinak aktivní člověk, ale přece si nebude panu doktorovi stěžovat), zvedla jsem telefon a jeho lékaři den před plánovanou kontrolou zavolala. Trochu se kroutil, že by se se mnou o něm neměl bavit, tak jsem ho usadila otázkou - a příčiny jeho smrti mi potom laskavě vysvětlíte???
Popsala jsem stav tak, jak jsem ho viděla já, a zeptala, jestli ho může poslat na nějaké kompl.vyšetření do nemocnice. "Ale to jsem mu nabízel" nato jsem řekla "vy mu nemáte co nabízet, vy ho tam máte bezdebatně poslat, protože jasný pokyn od vás poslechne". Taky jo. Tatík šupal druhý den kontrole do špitálu, kde hned první den zjistili, že mu téměř selhávají ledviny.
Že to ve výsledku nevzalo optimistický konec a otec do půl roku zemřel, to už je života běh.
Takže za mne - prober to s jeho lékařem a radši dřív než později.
Předchozí