Jsem také v 10tt, jen se třetím dítkem, pár potratů mám zasebou mezi 1. a 2. Děťátko je chtěné a plánované, přesto si těhotenství neužívám. Předchozí 2 těhotenství jsem si říkala, že bych mohla být těhotná pořád, bylo mi dobře, unavená jsem taky nijak extra nebyla, jen u druhého jsem měla pochybnosti, jak to zvládnu...no zvládla
Za to teď po třetí je to naprd. Vlastně se ani nedá říct, že se těším, mám spíš obavy, jak to bude se 3 lumpama. Už ti současní 2 mi dávají zabrat.
Je mi špatně, sice nezvracím, ale i tak...Kdybych mohla, celý den bych prospala a nervózní jsem až hrůza a navíc hádavá. Manžel je naštěstí skvěle tolerantní a moje výlevy tak nějak ignoruje a alespoň navečír, když přijde z práce se snaží s dětma pomáhat.

Ale mé pocity jsou všelijaké, spíš nijaké, jako bych ani těhotná nebyla (nebýt nepřehlédnutelných nevolností a únavy) jsem si jistá, že znovu těhotná už být vážně nechci a pevně doufám, že těšení se z očekávání ještě přijde. Zvláštní stav...
Nejsti v tom sama