Zufi,

nepočítej s ničím, hlavně ne s vděkem a nebo s tím, že co ty děláš pro rodiče budou automaticky dělat děti pro tebe.

Můj syn mi napsal - ale mám tě rád, jednou tě dokonce i v tom důchoďáku navštívím. Neviděla jsem svého andílka 2 roky - svou vinou, protože jsem hrdá a nesnížím se k tomu, abych já přišla za ním. Myslím, že když jsem ho s láskou vychovala, že by se měl ke mně i v dospělosti slušně chovat a je zvykem, že děti chodí za rodiči (za matkou), nikoli že se matka doprošuje o jejich přízeň.

Byl překrásné a sladké dítě, s blonďatými prstýnky a velkýma černýma očima, andělsky se smál..