Žena

Bratr zatelefonoval - jsi za ně stejně odpovědná jako já, přijeď. A já přijela, chodila s maminkou k lékaři, za ní do nemocnice.. když umřela, jezdila jsem tátovi každé 3 týdny vygruntovat (švagrová bydlela v patře nad ním), pak jsem ho po čase vozila po doktorech a odvezla jsem ho i na JIP, kde nakonec po týdnech, kdy jsem tam seděla každý den s ním a držela ho do půlnoci za ruku, zemřel..
Přišla jsem v té době o práci, šlo to mimo mě.. začínala od začátku, manžel se na mě díval svrchu..
Mohla jsem víc, já vím, neměla jsem mít svou rodinu, třeba by rodiče dnes ještě žili, třeba bych všechno udělala líp, kdybych s nimi byla každý den... Věř mi, že se mi právě toto honi každý den hlavou a je to k zbláznění.