Žzena

já vím, a nejde ani o každodenní péči, já jen srovnávám své děti a jejich vztah ke mně se svým vztahem ke svým rodičům .. je tam něcojiného, co mě děsí. Vždy jsem si říkala, že když budou vnímat péči a lásku, že to stačí, že se nemohu ničeho špatného dočkat.
Geny? Ano, říka mi to i psycholog, ale děti musejí mít deny po rodičích 50:50.. jak to, že to nevidím? Ano, mluvil dál a mluvil o ovlivnění rodinou otce, ve které vyrostly.. proč jsem to nikdy neviděla?

Je to jedno. Důležité je spoléhat jen sama na sebe - k tomuhle maminky, co maí právě te´d své andílky, ve většině případů teprve dojdou. I já mám ještě svou holčičku - ale již se na ni dívám trochu jinak a vidím věci, které jem u jejích sourozenců přehlížela. prostě to tam je, a co s tím???? vliv otce, vidím, ale nic s tím neudělám, soudce ještě nakonec přilepne snad střídavou péči, aby nebyla krácena práva otce. Co to dělá s dcerou, to je jedno, přeci v ústavě mají rodiče stejná práva.. dítě je jeho, ať z něj udělá dalšího ......