Máte nějaké negativní zkušenosti se psem, které Vaše dítě zná a nečekaly byste, že by mu mohl ublížit?
Labrador, údajně vhodný pes k dětem, kdysi napadl našeho staršího syna. Utekl někomu z naší čtvrti a zcela bezdůvodně nás na ulici napadnul, resp. šel po synovi. Povalil ho a šel mu po krkru. Tenkrát se nic nestalo. Naštěstí. Od té doby ale už nevěřím, že jsou plemena tzv. vhodná k dětem.
Moji rodiče mají psa, naopak tzv. bojové plemeno /nechci tady řešit, že bojové plemeno neexistuje, že vše je jen o výchově/. Zpočátku jsem se bála, ale pak jsem polevila. Pes se chová přátelsky, je na nás zvyklý, prý děti miluje, ale i tak jsem dávala pozor, aby nebyl s dětmi o samotě, protože jeden nikdy neví. Děti máme malé, můžou udělat hloupost a nevím, jak pes zareaguje. Tento týden se mi vyplatilo být ve střehu. Byli jsme u našich na zahradě, pes se kolem mě motal, tak jsem ho pohladila, syn /3/ se zeptal, jestli si ho taky může pohladit. Tak jsme šli k němu a pohladil ho na hřbetě. Ale pes na něj okamžitě zavrčel a skočil na něj. Ještě teď je mi z toho zle. Jak byla ta vedra, tak byl syn úplně nahý a pes skočil tlamou do míst genitálií. Jen si pamatuju, jak syn řval a já s ním v náručí utíkala pryč. Pes ho naštěstí nekousnul, prý jen "štípnul". Nechci ani myslet na možnost, že by ho hryznul. Po zbytek dne už jsem se od syna nehnula a večer jsme naštěstí jeli domů. Jsem ráda, že jsem v tu chvíli byla přímo u něj. Ale kolikrát byly situace, že jsem byla sice na zahradě, ale syn si třeba hrál na trávě a já seděla na lavičce a nebyla bych tak blízko, kdyby psovi zase něco přelítlo přes nos. Naši psovi jen vynadali, měl zákaz k nám chodit, a že prý žárlí. Já nikdy nebyla majitelkou psa, tak nevím, co si pes v takovém případě zaslouží. Každopádně u mě pes skončil. A jen se děsím toho, až zase pojedeme na chalupu, kde on bude. Už mu nevěřím a věřit nebudu. Na chalupu jsem jezdila ráda, ale teď to bude spíš stres, protože budu pořát ve střehu, aby klukům něco neudělal.