Hexhex, ano, zkusenost bohuzel mam se psem mych rodicu a i kdyz to dobre dopadlo, tak u nas to nebylo jen stipnuti, ale na ctyri dily roztrhany ret u trilete dcery, siti v narkoze na plastice, pobyt na JIP...nerada na to vzpominam.
Pes neni bojove plemeno, naopak je maly a do te doby se k detem mel velmi dobre, az se stydim, ze mi nenapadlo, ze by na dceru mohl takhle zautocit. Psy mame doma, takze chovani deti k nim mame zvladnute.
Puvodne jsem s rodici prerusila kontakt, pak jsem ho, kvuli detem, opet navazala, ale bez psa. Fungovalo to az do ted, kdy tata necekane rychle zemrel a ja jsem jediny ridic v rodine, tudiz kdyz mamu vezu a musi s ni i dotycny pes, tak je v aute oddeleny od deti a celou dobu ma na tlame kosik. Vypada v nem jak Hannibal Lecter a je dostatecne zkrouseny, ale ja nebudu riskovat a kosik mu vzdy sama nandavam a utahuji, aby se nevyvlik. Protoze mama stoji i o samostatny kontakt s detmi, vymyslela jsem, ze si proste na tu dobu vymenim deti za jejiho psa. Ja mam jistotu, ze ona nemusi hlidat, co pes udela a mam klid.