Mně je úplně špatně z představy, že by ho kousnul do pidníka, případně víc než kousnul. Bylo štěstí, že jsem stála hned vedle syna. Ale nebylo to tak vždy. vyloženě sami dva spolu nebyli, ale nikdy jsem nebyla takhle nablízku. syn si třeba hrál na písku, já něco dělala a pes chodil po zahradě. zatím jsem nepřemýšlela, jak to "ošetřit" do budoucna, až tam zase přijedeme. u vás to bylo neštěstí, co se stalo, naši událost beru jako velké varování a už se budu prostě bát. bylo to u rodičů, pes je tam doma, já jako host. ale nechci se vzdát ježdění na chalupu, kde to máme tak rádi. takže jako jedinou možnost vidím to, že budu neustále u dětí. co by mě ale taky zajímalo, měli oni nějak potrestat psa, aby věděl, že udělal něco špatného? já nevím, nemám psa a nevím, jak se pes vychovává.