Ad pořízení psa s PP - kdybych měla čekat až budu mít na psa s PP, což jsem vůbec nepotřebovala, tak bych ho neměla nikdy, protože dát 10-20 tisíc za papírového psa k tomu výbava pro psa, placení čipování, poplatky městu... to vydá za jednu dovolenou u moře, na kterou hned tak mít nebudeme Navíc jsou tam samozřejmě rizika, aby vůbec štěně dospělo, neonemocnělo...
Máme nakonec štěně jorkšírka bez papírů - opravdu za pár korun, protože jeho majitelka chtěla, aby fenečka byla u nás... je to miláček Papírová není, ale znali jsme oba - psa i fenu coby rodiče - psa sice jen z fotek, ale nám to stačilo Chovatelka se o štěňátka chovala jak nejlíp mohla, štěňátka jí běhala po bytě - její fenka se o ně starala fakt svědomitě Naše fenečka je nádherná, hodná, prý dobře vychovaná, protože vůbec neodpovídá běžnému povídání o raplících, uštěkaných jorkšírech Před měsícem hárala a popravdě jsem o kastraci taky dost uvažovala, protože byla jako prdlá - pudově značkovala, pelech od krve a mě to přiznávám dost otravovalo. Nicméně od úmyslu kastrovat ji nás nakonec odradila změna povahy u feny a přibírání psa + možnost brzké inkontinence. U nás se kastrace zavrhla, hárání jsme přežili relativně v pohodě (zařídili jsme některé věci jinak...) a jelikož jsme hodně často dotazováni, jestli bude ta naše krasvice mít štěňátka, tak občas ve mě hlodá červíček, že bychom jí moooožná jednou umožnili dostane-li se za 2,5 kila váhy - zatím je ovšem stále pod 2 kily (má 8 měsíců). Ohledně nádorů na prsní žláze - nic není záruka ani to, že bude nebo nebude mít štěňata. Znám fenu, která měla 10 štěňat a stejně zemřela na nádory na prsních žlázách