Milá Pavlíno,
tvůj dopis mi zní jako bych ho psala sama. Mám sice dceru teprve tříletou, ale pofňukávání a ubrečenost se u nás čas od času objevuje také. Vytáčelo mě to strašně, zejména když (podle mě), neměla proč fňukat. Někdy to vydržela celý den. Hrůza. Našla jsem ale docela dobrý způsob jak to řešit. Předně - vztek nic neřeší, naopak se fňukání jenom stupňovalo. Nám pomohlo docela prosté pochování, podržení v náručí a klidná slova. Zní to asi hrozně výchovně, ale nám skutečně nic jiného nezabírá, jinak se dostáváme do bludného okruhu (já říkám neřvi, nemáš proč a ona ječí čím dál tím víc). Nevím, jestli by to pomohlo i vaší sedmileté slečně, ale za zkoušku to stojí.

Mějte se a pevné nervy
Jitka