Ale občas nevyžádanou radu dám - dost často se mi stává, že v restauraci, kam chodíme na jídlo, je prostě narváno a je nutný si k někomu přisednout. Je teplo, tak chápu, že maminy s malými dětmi nechtějí vařit.
Ale vytáčí mě děsně, když dítě sedí a občas se mi snaží hrábnout do talíře.
Když je to poprvý, tak nic neřeknu a doufám, že maminka zasáhne a kolikrát i zasáhne - dítě přistrčí blíž k sobě a řekne - to nesmíš - nebo něco podobnýho. Ale párkrát se mi stalo, že maminka nic a ještě své přítelkyni říkala, jak je její dítě šikovné a přišlo jí to roztomilý.
A hrozně se divila, když jsem jí dala radu, že když neumí usměrnit svoje dítě, ať teda nikam neleze, nebo že jí do toho talíře taky hrábnu a bude se sakra divit.