Přidat odpověď
já poslala asi před třemi týdny děti k našim na tři noci - je jim 10, 5,5 a čerstvě 2roky,
chtěla jsem dětem vymalovat pokoj a udělat poličky.. a vyčistit koberce a čalounění
bála jsem se nejvíc o toho nejmladšího, byl někde pryč přes noc poprvé a já poprvé po šesti letech neměla ani jedno dítě doma.
Nakonec to nejvíc oplakala prostřední, ač ta se tam nejvíc těšila a i si to nejvíc užílala... ale pak to na ni sedlo - volala jsem s mamčou a ona se mnou malá chtžěla mluvit a pak mi brečela do telefonu, no rozebrala sem to s ní a bylo dobře, ale bylo mi to moc líto - chce ale jet znova a asi pojede jen sama, nejstarší už v srpnu bude doma jenom týden, tak abych si ho užila taky já a nejmladší.. to nevím.. no.. byl tam v pohodě, přijela jsem ani mě nijak šíleně nevítal (ač doma kolikrát řve jak tur, jen jdu do práce), byl tam spokojený, ale přeci jen v noci ještě stává a pro mamču to je záhul a když tam bude malá sama, tak bude mít babičku s dědou a strejdou jen pro sebe
ale jako smutno mi je dycky.. i po těch starších.. prostě po všech stejně.. smutno mi bylo ikdyž jsem skončila s nejmladším v nemocnici, tak po těch dvou starších.
Předchozí